Pro jednání republikového výboru se použije Jednací řád celostátního fóra vyjma předepsaných odchylek. Ustanovení jednacího řádu celostátního fóra se za podmínek předchozí věty použijí přiměřeně. Kde jednací řád celostátního fóra mluví o celostátním fóru, má se tím při jednání republikového výboru na mysli republikový výbor; kde jednací řád celostátního fóra mluví o členu strany, má se tím při jednání republikového výboru na mysli člen republikového výboru.
1) Členové republikového výboru mezi sebou vybírají 3 až 5 jednatelů, kteří výbor organizují, spravují a zastupují tam, kde to vyžaduje předpis((např. § 4 StOk], §2 odst. 4 PraH).
(2) Pro účely ustanovení jednacího řádu (např. § 19 a), b) JdŘ], § 25 JdŘ], § 31 JdŘ) případně dalších předpisů se jednatelé považují za orgán volený republikovým výborem a jednotliví jednatelé za funkcionáře volené republikovým výborem.
(1) Členové republikového výboru mezi sebou vybírají tři jednatele, kteří výbor organizují, spravují a zastupují tam, kde to vyžaduje předpis(1).
(2) Tým jednatelů je podřízen republikovému výboru. Jednatelé si mezi sebou vyberou vedoucího týmu. Vedoucí jednatel plní úkoly vyplývající z vedení republikového výboru. Ostatní jednatelé jsou jeho zástupci
(3) Jednatelé jsou do funkce vybráni na 6 měsíců, nejdéle však do konce funkčního období výboru. Kandidáty na jednatele navrhuje skupina členů republikového výboru. Jednatelé se vybírají losem. Pokud je do výběru navrženo nejvýše 5 kandidátů, jsou bez dalšího vybráni. Pokud je vybráno méně jak 3 jednatelé, je počet jednatelů doplňen losem ze všech zbývajících členů výboru. Na funkci jednatele se dále přiměřeně uplatní ustanovení o volené funkci v jednacím řádu celostátního fóra.
(4) Jednatelé ve své působnosti zejména:
a) předsedají jednáním republikového výboru,
b) spravují podatelnu republikového výboru,
c) spravují webové stránky republikového výboru,
d) dohlíží na termíny vyřizování podání,
e) dohlíží na organizační záležitosti republikového výboru.
(5) Jednatelé se v nepřítomnosti zastupují. Při sporu mezi jednateli se rozhoduje hlasováním jednatelů. Jednatelé mohou konsensem delegovat své povinnosti na další členy.
6) Republikový výbor může jednatelům ukládat úkoly v rozsahu jejich působnosti, nebo úkolem v jejich působnosti pověřit jiného člena výboru.
(1) Předsedajícím je libovolný člen republikového výboru, který zahájí jednání nebo převezme předsedání, aniž by předsedal ve vlastní věci. Neujme-li se nikdo předsedání, je jednání povinen předsedat jednatel republikového výboru.
(2) Republikový výbor stále může vybrat předsedajícího z účastníků na základě návrhu postupu.
(3) Zasedání zahajuje jako předsedající jednatel. Pokud jednatel není na zasedání přítomen, zahájí zasedání jiný člen republikového výboru.
(1) Účastnit jednání se smí
a) člen republikového výboru,
b) člen strany vykonávající funkci volenou celostátním fórem,
c) pověřený člen odboru,
d) člen strany vykonávající:
(1) mandát poslance nebo senátora parlamentu České republiky,
(2) funkci člena vlády České republiky,
(3) funkci prezidenta České republiky,
(4) mandát poslance Evropského parlamentu.
e) člen strany zvolený do funkce v mezinárodní organizaci pirátských stran,
f) navrhovatel projednávaného návrhu, (§ 6 Zahájení jednání)
g) navržený kandidát, pokud republikový výbor jedná o volbě (§ 6 Zahájení jednání) a odvolávaný, pokud republikový výbor jedná o odvolání (§ 6 Zahájení jednání | § 6, odst. 4), |
(2) Ustanovení o působnosti orgánů se nevztahují na právo účasti. Počet účastníků a hlasujících nelze omezit.
(3) Vedoucím orgánu se pro účely řádu rozumí vedoucí celostátního odboru, garant programového bodu, předseda celostátní komise, předseda strany nebo jednatel. Za vedoucího orgánu může jednat jím ve věci pověřený člen orgánu.
(4) Uzavřená jednání musí být zveřejněna nejpozději týden před koncem volebního období republikového výboru (§ 26 organizačního řádu).
K § 15, odst 1 Jednacího řádu, § 19 Jednacího řádu, § 27 Jednacího řádu a § 31 Jednacího řádu:
(1) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 15(1) JdŘ) jednání k usnesení předsedající zahájí také, když
(2) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 19 JdŘ) jednání k volbě předsedající zahájí také, když
(3) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 27 JdŘ) jednání v referendu předsedající zahájí také, když
(4) Kromě důvodů předepsaných v jednacím řádu celostátního fóra (§ 31 JdŘ) jednání k odvolání předsedající zahájí také, když
K § 16 JdŘ, § 20 JdŘ a § 30 JdŘ:
(1) Lhůta pro jiné návrhy usnesení činí 7 dní od zahájení jednání, nevyhlásí-li předsedající na žádost navrhovatele usnesení lhůtu delší.
(2) Lhůta pro navrhování kandidátů činí 7 dní od zahájení jednání. Pokud se v této lhůtě nepřihlásí aspoň takový počet kandidátů, aby mohla být funkce řádně obsazena, prodlouží předsedající lhůtu o dalších 7 dní, a to i opakovaně.
(3) Lhůta pro návrhy bodů zasedání činí 3 až 14 dnů od zahájení jednání.
(4) Doba na rozmyšlenou činí aspoň 24 hodin.
(5) V případě referenda může být doba na rozmyšlenou na žádost navrhovatele zkrácena na 12 hodin, ale pouze tehdy, pokud hrozí v případě dodržení řádné doby na rozmyšlenou nepřiměřená újma. V tomto případě se ovšem hlasování nepovažuje nikdy za řádně oznámené.
(6) Lhůty dle tohoto paragrafu lze prodloužit přijetím návrhu takového postupu.
Místo § 17 JdŘ:
(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:
a) schválení některého návrhu usnesení ve znění po skončení rozpravy,
b) ukončení projednávání návrhů usnesení bez schválení usnesení, i když předsedající takový návrh postupu nezaznamenal,
c) schválení některého návrhu usnesení ve znění, ve kterém předsedající návrh poprvé zaznamenal, pokud o to kdokoliv do ukončení rozpravy požádá,
d) předložení rozhodnutí celostátnímu fóru k projednání, požádání celostátního fóra o projednání projednávaného rozhodnutí v referendu, pokud o to kdokoliv do ukončení rozpravy požádá,
e) odročení na jiný čas, nebo jiný návrh postupu, který předsedající zaznamenal.
(2) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.
Místo § 29 JdŘ:
(1) V rozhodujícím hlasování republikový výbor vybere jednu z následujících možností:
a) schválení některého návrhu usnesení, který předsedající zaznamenal,
b) ukončení projednávání návrhů usnesení bez přijetí usnesení,
c) požádání celostátního fóra o projednání projednávaného rozhodnutí v referendu,
d) odročení projednávaného rozhodnutí na jednání republikového výboru.
(2) Pokud republikový výbor v rozhodujícím hlasování nevybere žádnou možnost, je projednávání návrhů ukončeno bez schválení usnesení.
Návrhem bodu zasedání, ve kterém má být přijato rozhodnutí, je přijatelný návrh rozhodnutí. Návrh jiného bodu zasedání, ve kterém nemá být přijato rozhodnutí, může předložit skupina členů, republikové předsednictvo nebo vedoucí orgánu v působnosti daného orgánu. Zprávu republikového předsednictva o plnění celostátní strategie (§ 3 organizačního řádu) zařadí předsedající na pořad zasedání i bez návrhu.
K § 36 JdŘ
(1) Doba trvání hlasování se stanoví následovně:
Typ hlasování | Doba |
Všeobecná shoda na návrhu postupu | 24 hodin |
Hlasování o návrhu postupu (mimo rozhodující hlasování) | 24 hodin |
Rozhodující hlasování | 96 hodin |
(2) Pokud má hlasovací systém více než 1 kolo a neurčuje, jak se má doba pro hlasování mezi kola rozložit, tak se doba pro hlasování rozloží mezi kola hlasování rovným dílem.
K § 37 JdŘ
(1) Zasedání republikového výboru je svoláno řádným oznámením účastníkům od předsedy strany nebo člena výboru, který k tomu byl pověřen republikovým výborem či jednateli, které obsahuje datum, dobu, místo konání zasedání a jeho organizátora.
(2) Zasedání musí být svoláno nejméně 14 dnů před začátkem zasedání.
(3) Pořad zasedání musí být účastníkům řádně oznámen nejméně 7 dnů před začátkem zasedání.
(1): např. § 2 odst. 4 pravidel hospodaření
(2): viz § 31 JdŘ
(3): viz § 2 odst. 4 PraH
(4): viz § 9 odst. 3 PraH
(5): viz § 9 odst. 5 PraH
(6): viz § 2 odst. 1 PraH